11. 6. 2005

Zvíkovec jako vloni

Když nám přišla od pořadatelů festiválku Zvíkovecká kytička pozvánka na letošní ročník, neváhali jsme příliš dlouho. V paměti nám totiž utkvěla jako celkem příjemná akce. Však na to, co se člověku až tak nelíbí, rychle zapomíná...

Vyrazili jsme sice se zpožděním, ale krátce po poledni jsme zaparkovali na stejném místě jako vloni. Shodné bylo i počasí - žádná hitparáda. Ale když vysvitlo sluníčko a opřelo se do zad, tak se mu podařilo vyhřát můj vlněný rolák do příjemné teploty:-) Na seznamu účinkujících bylo napsáno 17 kapel, takže nás představa vzdáleného konce trochu vyděsila. Nakonec pořadí končilo číslem jedenáct, což byla, myslím, akorátní míra. My jsme figurovali až ke konci, takže jsme se chvíli dohadovali o tom, co hrát v triu, protože i letos Škopy podlehl rodinným povinnostem. Když jsem pak slyšela vystoupení některých kapel, říkala jsem si, že je dobře, že s námi basa není, protože to byl taky téměř jediný nástroj, který duněl z beden.

Drželi jsme osvědčených zkušeností z loňska a došli se rozezpívat za roh ke staré, ale funkční studni. I když je pravda, že její funkčnost měla na průběh zkoušky vliv pramalý:-)

Do areálu jsme se vrátili při druhé kapele a vmísili se do davu. Lidí přišlo navzdory počasí o něco víc, než tomu bylo minulý rok. Údolíčko bylo příjemně zaplněné. A když přijelo auto s grilovanými kuřaty, zdálo se vše dokonalé:-) Na ty jsme se ale těšili až po vystoupení a tak jsme jen vdechovali vůni, kterou k nám vítr občas škádlivě zavál.

Úroveň kapel stoupala s tím, jak se program chýlil ke konci ( tím však nenarážím vůbec na to, že jsme hráli třetí od konce8-)). První kdo zalahodil mému uchu byla Fregata, ačkoliv bez Terky Terčové, znělo jim to pěkně. Prvním vrcholem programu pak byl Toman a lesní panna. Zvukově také nejlepší. Do této soboty jsem neměla ani tušení o existenci vokální kapely z Blovic - Přelet M.S.. Jde o Romanu Tomáškovou s dalšími třemi výbornými zpěvulemi. Za kytarového doprovodu prozpěvovali především vlastní úpravy nezmarských písniček. Uchu to opravdu lahodilo. V podstatě už hovořím o oceněných letošní Zvíkovecké kytičky. Zcela zaslouženě dostali Toman a lesní panna 1. místo od poroty i diváků. Z menších hudebních seskupení to byly právě holky z Přeletu M.S.

Nám se hrálo také příjemně, jen nemohu ocenit práci moderátora, který se k nám přihrnul ve chvíli, kdy kapela před námi naposledy uhodila do strun. Někdy si prostě čas našel, někdy ne. Stejně tak zvukař nevyčníval nějakou zvýšenou aktivitou. Díky tomu, že to letos bylo o chlup výraznější, vzpomněla jsem si, že i vloni jsme trošku brblali na totéž. Trochu to zamrzí a přijde mi to zbytečné. Nicméně lidi v publiku byli bezvadní a od zvíkoveckých děvčat jsme dostali krásného obrazového keramického slavíka, který mi už visí na zdi:-) Z loňska mám usměvavý polštářek ve tvaru kytičky. Kdyby se Vám zdálo, že veškeré hmotné dary z festivalu skončí v mé domácnosti, tak vězte, že to tak není. Chlapi mají přeci jen tendenci tvářit se praktičtěji, takže na mě nikdy nezbylo např. žádné tričko:-)

Po vyhlášení jsme skočili do auta ( zoufalí z toho, že "kuřata" během našeho zpívání odjela8-) a se staženými okny ujížděli ku Praze. Tam jsme vyložili Láďu, podotýkám, že na jeho vlastní přání a pokračovali do Prosečnice k Démonovi. Říkejte si co chcete, tam jsme se zájmem shlédli finálový večer letošní Superstar a pak jsme se navnaděni vpravdě kvalitními výkony ( pokud jsme v hospodském šumu mohli soudit:-) pustili do zpěvu sami. Jak jsem tak nad tím přemýšlela, v Démonovi by už měli pomalu právo vybírat od nás nájem, případně nocležné:-) Sice nám poslední pivo natočili ještě brzy před půlnocí, ale my tam vyzpěvovali do zavřeného baru ještě hluboko po ní :-) Když jsme se blížili ke srubu zaznamenali jsme v oné lokalitě zvýšenou aktivitu, v což jsme předem doufali:-) Přisedli jsme k ohni a pokračovali ve zpěvu do rozbřesku. Zajímavým jevem zde byl Kanaďan vyžadující písně cikánské, sám pak vyluzoval ruské melodie i s textem:-)

Inu, postřehli jsme, že prozatím se nám daří o víkendu odlapit minimálně jedno svítání. To jsem zvědavá na tu formu na konci léta;-))

Příští víkend se zas trochu povozíme a to jak autem, tak na raftu. V pátek nás čeká vystoupení v předvečer festivalu Kanoe Mattoni v Karlových Varech, kde se pak zúčastníme romantické plavby po řece Teplé. V sobotu už poobědváme v Oseku na Osecké kytaře, jejíž program slibuje velmi velmi silnou sestavu soutěžících i hostů. Těšíme se...:-)

Pokud chcete něco doplnit, neváhejte. Naše kniha vzkazů a postřehů to určitě unese ;-)